Cesty za polymerem

Kurz Ženeva 24. a 25. 3. 2018

Babí léto a Ragged

Jsou v životě sny splnitelné a nesplnitelné…. Myslela jsem, že tento patří do té druhé kategorie a přece se splnil.

Sny se plní nenápadně a pomalu. Tento začal e-mailem od Nat. Pozvala mne do jejich skupiny v Ženevě, abych jim ukázala dvě ze svých technik. Mé jazykové znalosti nejsou ohromující – ruštinou toho moc v této části světa asi nenaučím.

Jen díky přátelům, známým i neznámým, se mi podařilo spojit se s Renatou, Češkou žijící dvacet let v Ženevě. Laskavě souhlasila s tím, že mi bude po celý víkend k dispozici a moje učení bude tlumočit do francouzštiny.

Nastaly dny domlouvání, očekávání, těšení se, a zároveň obav, zda se všechno podaří. 

Odhodlaně jsem vše přichystala, zabalila a vyrazila autem se svým manželem přes půl Evropy do Švýcarska. Jelikož oba rádi poznáváme nové země, nemohli jsme jet jen na otočku, a tak jsme si k Ženevě přidali hlavní město Bern. Byla by škoda nepoznat blíže tak krásnou zemi…

Na cestu jsme se vydali první jarní den, i když to tak nevypadalo…

Bern nás přivítal svou zachmuřenou tváří. Po nebi se honily mraky a celé město bylo tmavé a šedivé. 

Okamžitě si nás ovšem získal milou atmosférou a milými lidmi. Vydrželi jsme celé odpoledne a večer procházet jeho krásná podloubí a těšili se pohledem na řeku Are. Druhý den nás ráno přivítalo modrou oblohou, která nás pak už neopustila po celý pobyt ve Švýcarsku.

Cestou z Bernu do Ženevy jsme obdivovali nádherné pohledy na hory přes vinice La Cote.

Stylové a nádherné přivítání v Ženevě. Ve městě už vládlo jaro. Prochodila jsem celé historické centrum křížem krážem a těšila se na setkání s druhou z žen, která mne do Ženevy pozvala. Na setkání se Sylvianne.

Setkaly jsme se v páteční podvečer a odjely si prohlédnout kurzovnu, kde se kurz pořádal.

Zde jsme se potkaly i s Nat. Vše jsem si prohlédla a nachystala, aby ráno bylo bez stresu. Učebna byla plná slunce. Dokonale nachystána. Začala jsem se těšit na sobotní ráno, kdy se sen stane skutečností. Sešly jsme se ráno v 9 hodin na croissant a kávu. Začaly se scházet kurzistky. Od každé se mi dostalo milého přivítání a informace, že uvítací polibky na tvář musí být vždy tři. Konečně jsem se seznámila i s Maryvonne, která byla tou, která navrhla, aby mne do Ženevy na kurz pozvaly. Dorazila také paní Renata (překladatelka), se kterou jsem se znala zatím jen písemně.

Počáteční nervozita byla zažehnána, všechny strojky na svých místech a mohl začít kurz Babího léta, který byl tématem prvního dne. Překlad byl dokonalý, také všem šlo míchání barev perfektně. Všimla jsem si, že Renata ve chvílích, kdy netlumočí, zálibně pozoruje naše míchání barev. Nabídla jsem jí, jestli si to chce s námi zkusit. Měla jsem s sebou náhradní strojek i dostatek hmoty. Nadšeně souhlasila a pustila se v přestávkách mezi překlady do tvoření. Nikdy to neviděla ani nezkoušela, ale míchání barev ji hned nadchlo. Večer odcházela stejně jako ostatní s kompletním náhrdelníkem na krku :-).

Den rychle ubíhal a pod rukama zkušených šperkařek vznikaly náhrdelníky Babího léta. V poledne jsem byla pozvána poobědvat výtečné domácí pochoutky, které se kupily na stolech. Nevěděla jsem, kterou laskominu ochutnat dříve. Jelikož je mou druhou vášní vaření, poprosila jsem o recepty. Snad doputují, abych je mohla doma vyzkoušet a připomenout si nádherné chvíle strávené s báječnými ženami.

Po skončení kurzu jsme byli já, manžel i překladatelka pozváni Nat a Sylvianne na večeři. Nasedli jsme k Sylvianne do osobní dodávky a vyrazili jsme. Cestou jsme byli uchváceni večerním západem slunce, který nasvětloval nejvyšší horu Evropy Mont Blanc.

Naše cesta na večeři končila ve Francii v čínské restauraci. Uprostřed byl ohromný pult v rautovém provedení plný exotických dobrot. Ochutnali jsme téměř všechno.

Den druhý začal opět příjemným posezením s kávou a dobrotami. Vše bylo přichystáno z minulého dne, takže nás nezaskočila ani změna času na letní. V neděli byl na řadě kurz Ragged. Z barevné soboty jsme přešli do jemné kombinace bílé a stříbrné. Po vysvětlení postupu byly kurzistky k nezastavení a zkoušely tisíc možností zdobení šperku.

Během jednoho víkendu vzniklo mnoho krásných šperků a jedna nová duše propadla kouzlu polymeru.

Den uběhl neskutečně rychle a nastal čas na rozloučení s účastnicemi kurzu.

Tímto děkuji všem - Marie-Armelle, Nicole, Nathalie, Alice, Nina, Josefina,Valérie,Rosa, Valérie, Sylvie, Sylvianne, Daniela, Maryvonne, Nadine, Eva a tlumočnici Renatě za báječnou pohodu na kurzu, za milé přijetí a spoustu dárků.

Na závěr našeho pobytu jsme byli s manželem a Renatou ještě pozváni na Fondue k Sylvianne domů. Vařil manžel Sylvianne, který byl i výtečným sobotním průvodcem mého manžela po Ženevě a společníkem na degustaci vína a čokolády.

Tímto báječným večerem skončil náš pobyt v Ženevě.

Díky, Sylvianne a Nat, za nezapomenutelné zážitky a pozvání.

Abychom si ještě trochu užili Švýcarské krajiny, opustili jsme na chvíli dálnici a pokochali se nádhernými vinnými terasami v Lavaux.

Rozloučili jsme se Švýcarskem krátkým zastavením na nákupech dárků pro rodinu. Jak jinak než výtečné čokolády a sýrů. Výzdoba před obchodem vskutku umělecká.

Poslední pohled na Švýcarsko a vodopády na Rýnu.

Nedaleko odsud je Německo a to už je jen kousek domů. Budu se těšit snad někdy příště…